Seděl v kuchyni u stolu a pečlivě zbavoval kostru skvěle upečeného kuřátka, jeho neméně dobře propečeného obalu a obsahu. Vedle talíře s pečenou lahůdkou stála mísa s kouřícíma bramborama. Takhle výborně upíct kuře, umí snad jen ta moje ženská, pomyslel si již počtvrté a znovu odsunul mísu s bramborama dál od talíře.
Jeho žena mechanicky mísu přisunula zpět.
Pomalu, labužnicky vkládal bílé kousky masa do úst.
Hřbetem ruky rychle zachytil z brady padající kapku šťávy.
Přitom nuceně odvracel pohled od talířku s navršenou, jistě božsky křupavou a křehkou kůžičkou.
Bože můj, ta voní, uvědomil si trochu nešťastně.
Kůži z kuřete nemohl, vlastně nic hodně mastného z něj, doktor tak kázal.
*
Oči mimovolně spočinuly na vyvinutém pozadí jeho ženy, mírně nakloněné nad kuchyňským dřezem.
Voda ve výlevce tiše šuměla, občas tlumeně pleskl mokrý hadr o kastrol.
Zda vinou dobrého jídla, nebo vinou dávné vzpomínky, těžko určit, jeho pohled, upřený na zadeček jeho ženy, zjihnul.
Ještě nedávno měla hezčí prdelku…, hubenou, jó, to měla, vzdychl si nenápadně.
V tu chvíli ucítil potřebu velmi silně, až do bolesti protáhnout obě ruce.
Bože, jak dobře tento pocit znám, uvědomil si.
Tělem mu v několika vlnách proběhla síla mocného vzrušení.
Z oblasti břicha dolů, v místech palců u nohou se otočila a zase nahoru.
Pomalu odezněla někde v oblasti ohryzku pod bradou.
Na jazyku ucítil slabou chuť krve.
Stočil rty do kroužku a několikrát se rychle nadechl a vydechl.
Jak říkal doktor, že se to jmenuje? Hyperventilace?
Vzrušení se pomalu ztrácelo.
Vložil do úst poslední kousek masa. Pomalu a zamyšleně žvýkal.
*
Jaký byl vlastně můj sexuální život v posledních letech? pomyslel si.
Na houby, odtušil v duchu rychle a odevzdaně.
Trochu se usmál. Woody Allen, by byl můj dobrej kámoš, Jak to tehdy řekl?
“Neříkejte nic proti masturbaci. Je to sex s někým, koho mám opravdu velice rád.”
Znovu se usmál, výrok jeho oblíbence ho tehdy hodně pobavil.
Svoji ženu mám taky rád, a sex s ní?
Jeho oči dostaly nepřítomný výraz, zorničky se doširoka roztáhly. Dech se zrychlil a opět pocítil touhu protáhnout se až do bolesti. Ruku si mimoděk položil do klína.
Najednou se propadl do měkkého prázdna, obrysy zadečku jeho ženy zmizely. Kůže na zadní části jeho hlavy se stáhla, oči vypověděly poslušnost. Hodně tlumeně uslyšel zvolání.
„Proboha, co se s tebou zase děje?“
Jeho obličej dopadl na zástěru, která obepínala měkké a teplé břicho jeho ženy. Všechno zmizelo.
*
Když opět nabyl vědomí zjistil, že leží na pohovce v obývacím pokoji. Chvíli trvalo, než si uvědomil, co se přihodilo.
Bože, jak mě sem dotáhla? pomyslel si udiveně. Z kuchyně k němu doléhal její hlas.
Aha, telefonuje s mámou, odtušil v duchu. Sedl si. V hlavě mu slabě hučelo, ale cítil se celkem dobře.
„Tak co, je ti líp?“ ozvalo se po chvíli. Žena stála u něj.
„Jo, dobrý.“
„Děkuju ti moc,“ dodal šeptem a podíval se jí do obličeje. Žena netrpělivě máchla rukou. Byla zvyklá.
Nebylo to poprvé, kdy její manžel na chvíli takto ztratil vědomí. Za pět let, od doby, kdy ho poprvé postihla mozková mrtvice, už věděla, co a jak. Ani záchranku už někdy nevolala.
Všiml si vrásek trápení kolem jejích rtů. Zavalil ho prudký pocit něhy a vděčnosti. Vyhledal její ruku, vstal a jemně svoji manželku objal. Sotva znatelně s ní houpal ze strany na stranu.
Když se po chvíli z jeho sevření vyprostila, ve vlasech si odnášela pramen mokrých vlasů.
* * *